PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Vyšel nový titul o knižní malbě Beuronské umělecké školy Liber evangeliorum

29. 12. 2016 Titulní strana knihy Liber evangeliorum | Foto: Nadační fond Malakim | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÁ REPUBLIKA | Nadační fond Malakim ve spolupráci se Společností přátel beuronského umění vydal nový titul o knižní malbě Beuronské umělecké školy Liber Evangeliorum. Kniha vyšla jako dvojjazyčná publikace v českém a německém jazyce.

Kniha obsahuje 232 stran českého a německého textu, z toho je 39 fotodokumentací a 92 obrázků včetně návrhů a náčrtků a osmi vyhotovených iluminovaných prvních verzí, které museli umělci Augustinus Gröger, Monica Bubna-Litic, Miroslav Kunštát a Hana Navrátilová přepracovat. Liber evangeliorum – kniha evangelií – je nejvýznamnější památkou knižní malby Beuronské umělecké školy. Připomíná iluminované středověké evangeliáře, liší se ale dobou vzniku (1899–1913). Neuvádí celá evangelia, ale pouze jejich výňatky, správné označení je tedy evangelistář.

Tento jedinečný evangelistář byl používán pouze v klášteře sv. Gabriela v Praze na Smíchově k celkem 17 svátkům nebo slavnostem v době jednoho liturgického roku. Autorkami byly výtvarně nadané benediktinky z kláštera sv. Gabriela, které v tamějším ateliéru pracovaly na evangelistáři pod vedením zakladatele beuronského umění Desideria Lenze celkem 14 let. Iluminace jsou provedeny na listech pergamenu, k levé obrazové straně je ručně přišitá pravá textová strana. V dceřiném klášteře sv. Hildegardy v Eibingenu v Německu, který byl založen pražským konventem, vyhotovily tamější benediktinky další evangelistář, který ale nedosahuje takové úrovně jako pražský.

Beuronské monumentální umění má těžiště v nástěnné malbě a v plastice. Benediktinky v Praze toto specifické umění transformovaly do miniatur knižní malby, a tím beuronská umělecká tvorba vyvrcholila specifickým ženským prvkem. Sestry si jedinečnosti evangelistáře velice vážily, veřejnosti se ukazoval jen ve zcela výjimečných případech. Dnes je uchováván v diecézním muzeu v Grazu. Monica Bubna-Litic, předsedkyně Nadačního fondu Malakim a Spolku přátel beuronského umění, získala souhlas vydat evangeliář jako dvoujazyčnou publikaci. Reprodukce iluminací s nesčetnými miniaturními nápisy doprovází komentář, na němž pracoval po dobu pěti let česko-německý tým historiků, teologů a egyptologů v čele s Augustinem Grögerem z mateřského kláštera Beuronské kongregace sv. Martina v Beuronu.

Grafické úpravy publikace se zhostil profesor Zdeněk Ziegler. Pod jeho vedením se Jan Bouček z grafického studia TYPO ujal nesnadného úkolu: na reprodukce fotografií pergamenových listů, které byly zdobeny i plátkovým zlatem, ručně podle originálu nanesl zlatou barvu, aby se tak fotodokumentace mohla tisknout ve zlaté barevnosti, a tím ji co nejvíce přiblížit originálu. K vydání publikace přispělo Ministerstvo kultury a Česko-německý fond budoucnosti.